Jak spolu souvisí komunikace a pohyb?
Pokud už máte děti, určitě si vzpomínáte na období, kdy se začaly potýkat s jazykem. Na první slabiky, které následovala jednoduchá slova, až po první krátké věty typu „Týna – hrát – tátou – poď“, jak mi kdysi řekla naše Kristýnka. Možná si i vzpomenete na to, jak vám dítě viselo na rtech a sledovalo vaši řeč či zpěv.
A jakmile se jednou dá jazyk do pohybu, má tendenci se velmi rychle rozvíjet. Do jednoho a půl roku dokáže většina dětí vyslovit padesát slov a rozumět další stovce. Z padesáti se do tří let stane tisícovka slov a za další tři roky je jich už šest tisíc. To znamená, že od narození se učíme v průměru tři nová slova denně.
Kromě slovní zásoby se děti také učí zvukům jazyka a společenskému významu slov. Malé děti sledují tyto vlastnosti už v úžasně raném věku. Hned po narození dokáže každé dítě rozlišovat mezi zvuky každého jazyka na světě. Toto objevila Patricia Kuhl, spoluředitelka Institutu pro výzkum mozku a učení na Washingtonské univerzitě. Děti v tomto věku nazývá občany světa. Jsou připraveny se naučit jakýkoliv jazyk. Co je ale zajímavé na jejich výzkumech s dětmi je to, že v jednom roce už dokážou rozeznávat jen ty zvuky, kterým byly vystaveny v posledních šesti měsících. Je to jakési okno příležitosti v tomto raném věku, které se pak zavře.
Dá se později nějak znovu pootevřít? Vědci zjistili, že nepomáhají žádné nahrávky na různých nosičích. Jediná možnost je sociální interakce – prostě živá bytost musí přijít do místnosti a promluvit cizím jazykem přímo na dítě. Jeho mozek totiž potřebuje stimulaci bohatou na obousměrné informace. A jaký úžasný závěr z toho všeho vědci odvodili? Lidské učení ve svém nejpřirozenějším stavu je v první řadě vztahová záležitost. Malá odbočka. Vzpomeňte si, které předměty ve škole jste měli nejraději a proč. Od koho jste se v životě nejvíc naučili. Podle čeho vás nějaký předmět bavil více a nějaký méně. Škoda, že o tomhle moc neví ani ministerstvo školství ani pedagogické fakulty.
Davi McNeill byl psycholingvista na Chicagské univerzitě a ten ověřil, že gesta a řeč využívaly podobné nervové obvody během našeho evolučního vývoje. Fyzická gesta a pohyb obecně podstatně ovlivňují schopnost verbální komunikace. Připomeňte si, co děláte s rukama, když mluvíte. Přišlo se na to, že lidé, kteří po zranění mozku už nemohli hýbat končetinami, také čím dál víc ztráceli schopnost verbálně komunikovat. Výzkumy u malých dětí potvrdily totéž spojení. Troufám si říct, že to platí nejen u nejmladší, ale i u těch nejstarších občanů.
Dnes víme, že děti nezískají složitější slovník, dokud se nezlepší jejich jemná motorika, ovládání prstů. V jednom z výzkumu prvňáků bylo zjištěno, že skupina, která se navíc 9 měsíců učila i znakovou řeč, byla v porovnání s normální třídou až o 50% lepší v zaměření pozornosti, prostorové orientaci, paměti i vizuální diferenciaci.
Z toho všeho vyplývá závěr, který je nedílnou součástí programu na podporu rozvoje mozku dětí již v raném věku na www.test.miminkoplus.cz, že pro rozvoj komunikace je nutné mít vytvořen ten správný vztah, že bychom měli na dítě mluvit „co se do něj vejde“, tedy při každé příležitosti, a že dostatek pohybu je katalyzátorem tohoto procesu. To je pak nejlepší dárek do kolébky, jaký můžete svému miminku dát.
